Vyjádření k záměru demolice fary a totální přestavby mostů

Autor: Doc. Ing. Michael Rykl, Ph.D.
(stavební historik)


Vyjádření k záměru demolice fary a totální přestavby mostů v Dolních Slověnicích

Po prostudování situace a podkladů si dovoluji své vyjádření rozdělit do dvou problémových okruhů, samozřejmě v materii věci a v důsledcích souvisejících.


1. PAMÁTKOVÁ HODNOTA FARY A MOSTŮ


FARA

Již předešlí odborníci, kteří se v diskusi vyjádřili, jednoznačně konstatovali, že jde především o komplexní pohled na urbanistickou strukturu vesnice a návazného okolí. Obraz jihočeské vesnice se zděnou zástavbou, v zásadě „poklidného“ klasicistního výrazu s dominantami obvykle barokního vzezření kostela je typickým obrazem, který pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost je synonymem pro „jižní Čechy“. Není snad třeba zdůrazňovat, že kalendáře s fotografiemi z návsí a průhledů klid vyzařujících vesnic jdou na dračku a kupují si je všichni. 


Obraz urbanismu jihočeské vesnice s klasicistním výrazem je tedy jakýmsi všeobecně vnímaným „logem“ regionu. Je pošetilé se tohoto obrazu zříkat a z utilitárních a nedomyšlených rozhodnutí ničit. Jeden případ, pak druhý, třetí – kdy přestat? A plíživě tato „ochranná známka“ zmizí.


Není pochyb o tom, že fara jako stavba není výkřikem exkluzivity klasicistní architektury, ale o to přeci jednak nešlo ani v době jejího vzniku a ani o to nejde v posuzování jejích hodnot. Má cenu jako areál i budova samotná v daném místě a souvislostech. Rehabilitace dílčích úprav dříve provedených je možná a reálná při zachování maxima ostatní historické materie stavby. O urbanistickém kontextu bylo hovořeno výše a dostatečně i dříve dalšími autory.


Vyboření fary ve prospěch rozšíření narovnání oblouku silnice je z hlediska kulturního dědictví čin barbarský. Z hlediska urbanistického je takové řešení dopravy v intravilánu obcí a měst činem utilitárně inženýrským, které je z hlediska urbanistické odbornosti návrhem vysloveně zaostalým – řešení připomíná 50. léta v západní Evropě a 60 - 70. léta u nás. Chce-li vedení obce z jakýchkoli důvodů prosazovat zaostalé a zároveň barbarské řešení, bude to navždy jeho vizitka s nevratnými následky (viz druhá polovina tohoto posudku).


Nediskutuji zde další rozpor vydaného demoličního výměru s územním plánem. Na tento rozpor upozorňuje opakovaně i ministerstvo kultury ve svém vyjádření. Vzhledem k nedostatku podkladů a času se touto procesní problematikou zabývat nebudu, ale pokud došlo (a asi ano) k porušení pravidel či dokonce zákona, musí stavební úřad nést odpovědnost. Zainteresované aktéry tedy vyzývám, aby pohnali stavební úřad k této odpovědnosti.


Deklarovaná nutnost umístění chodníku je jen vhodná prvoplánová záminka. Není pochyb o tom, že skromný chodník se kolem fary vejde, zvlášť když na protější straně žádná limitující zástavba není. Při patřičných výkupech proužků pozemků by se vešel chodník i oboustranně.


MOSTY A NÁSPY
Opět se zahleďme do nepsaného jihočeského loga - rybniční krajina s alejí stromů na hrázi. Nyní hrozí náspu inženýrské přeřešení, mostům likvidace a náhrada neumělou replikou, která je z hlediska kulturněhistorického bezcenná.. Na věci nic nemění, že jeden z mostů je z meziválečné doby a je již železobetonový. Kolik takových ještě máme, a kolik jich je nyní ohroženo? Jeho skromné dimenze nevybočují z dimenzí mostů starších a „památkovějších“. Nicméně, pokud je mi známo, ohrožen je jak ten železobetonový, tak ty kamenné.


Pokud jde o chodník, lze jej za zlomek financí řešit paralelní lávkou. Připomeňme slavné trojmostí arch. Plečnika z Lublaně. Architekt dostal jako zakázku širší most. Nechtěl však zničit existující most a nahradit ho, tak navrhl realizovat další dva paralelní mosty podél něj.


V jednoduchém provedení aktuální doby lze zmínit např. most v Kralupech nad Vltavou z 20. let od J. Krohy, podél nějž byla v rozumné vzdálenosti nedávno postavena lávka pro pěší. Takže ve Slověnicích navrhované prvoplánové řešení, které zní – postavíme repliku a bude širší - je opět řešení metodicky zaostalé.


Nutně si ale musíme položit také otázku, proč vlastně obec usiluje o náhradu mostů, která pro obyvatele obce nepřinese žádný přímý užitek? K čemu potřebuje běžný občan obce most o únosnosti více než 13 a 15 t, které dosavadní mosty mají? Skutečná příčina je tedy ještě jinde a tomu se bude věnovat druhá polovina posudku.


2. DOPRAVNÍ RIZIKO V DLOUHODOBÉM HORIZONTU


Prvoplánově líbivé řešení, které zní: pozvolnější poloměr zatáčky, větší průjezdný profil a únosnější mosty ve skutečnosti totiž pro občany obce nebudou mít žádný pozitivní dopad. O možnosti (a nepopiratelné nutnosti) vybudovat chodník jsem se zmínil výše, to je řešitelné. A to je také to jediné, co občané obce skutečně potřebují. Ostatní „vylepšení“ mají pod zástěrkou a záminkou vybudování parkoviště ke hřbitovu sloužit cílům jiným.


Jakým? Nedaleko odtud je sjezd z dálnice a na okraji obce kamionová společnost. Je tedy pravděpodobně dosti velký zájem na zkapacitnění silnice. Dosavadní profil silnice, poloměry zatáček a tonáž mostů je přirozeným retardérem rychlosti a omezením komfortu a tonáže tranzitní dopravy z dálnice. Jakmile se tyto brzdy uvolní, občané se nestačí divit: atraktivita průjezdu se rázem zvýší, frekvence dopravy, včetně té nejtěžší bude obtěžovat hlukem, otřesy, odstřikováním soli i riskantním rychlým průjezdem 24 hodiny denně.


Pokud je mi známo z dostupných podkladů, v samotné zatáčce u fary se výrazná nehoda za dlouhodobý horizont nestala - zatáčka je tak odstrašující, že všichni zpomalí. O mostech jako regulaci tonáže jsem již hovořil a zdůrazňuji, že je demagogické hovořit o jakémkoli přínosu zlepšení tonáže mostů pro obyvatele obce.


Z toho je zřejmé, že pokud vedení obce protlačuje a protlačí záměr narovnání oblouku v místě fary a prosazuje či souhlasí s demolicí mostů a jejich zkapacitněním, vědomě či nevědomě slouží zájmům jiným, než zájmům vlastních občanů (jejich voličů!!!), a poškodí obec nevratně a na generace dopředu.


Řešením, odpovídajícím počátku 21. století, není zlepšit průjezdnost obcí, ale průjezdnou - tranzitní dopravu od dálnice promyšleným způsobem obchvatů vést mimo intravilány lidských sídel. Nabízí se obchvat obce, ale i ten nesmí být ojedinělým výkřikem, ale součástí systémového řešení rozsáhlejšího území.


Doc. Ing. Michael Rykl, PhD.

Pedagogický a vědecký pracovník Ústavu teorie a dějin architektury a Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT v Praze


Tři facky

TŘI FACKY

Přidat recenzi
Úvodník magazínu barbar! od šéfredaktora Jana Štiftera, č. 2020-1
Číst více
Nebuďme lhostejní

Nebuďme lhostejní

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča, SOVAMM, 27. 9. 2020
Číst více
Budova fary v Dolních Slověnicích

Budova fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Článek od PhDr. A. F. Plávka a Mgr. J. Elišky otištěný v Lišovském zpravoda
Číst více
Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča (odborník na památkovou péči, architekturu a u
Číst více
Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Daniel Kovář (historik, archivář, autor publikací o Lišově a o
Číst více
Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Radim Urbánek (odborník na technické památky)
Číst více
Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Přidat recenzi
Autor: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. (architekt, urbanista a krajinář)
Číst více
Historický úvod k areálu fary

Historický úvod k areálu fary

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář, autor publikací a č
Číst více
Historický úvod k mostům

Historický úvod k mostům

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář)
Číst více