Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Autor: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.

(architekt, urbanista a krajinář)



Demolice fary v Dolních Slověnicích a úpravy hráze s odstraněním historických mostů z hlediska ochrany krajinného rázu


Dolní Slověnice jsou působivě dochovanou jihočeskou vesnicí v rybniční krajině okraje Třeboňské pánve. Má malebnou siluetu s dominantou vesnického kostela a je spolu s Horními Slověnicemi rozložena na březích zátoky rybníka Dvořiště. Má krásnou siluetu zástavby, lemující břeh zátoky. Silueta je na severu ukončena objekty klasicistní fary a gotického kostela sv. Mikuláše a sv. Linharta s barokní věží. Krajina se vedle cennosti a uspořádání přírodních prvků vyznačuje dlouhou historií a kulturním významem. V krajině se skrývají příběhy postupného vytváření a rozšiřování starobylého rybníka, vzniku a proměn sídel Dolní a Horní Slověnice, významu půdorysné struktury, cennosti jednotlivých staveb a dominanty kostela. Ladislav Stehlík píše v díle Země zamyšlená: „Tři mosty přerušují slověnickou hráz, dělící dva rybníky, v nichž se zrcadlí bílé štíty chalup i věž farního chrámu, kde byl celá léta ukryt kancionál slověnický, pocházející z patnáctého století…“


Do vesnice mezi farou a kostelem ústí silnice z Horních Slověnic, která je vedena po hrázi s dvěma historickými klenutými mosty a lipovou alejí. Scenérie zástavby Dolních Slověnic a hráze s alejí se objevuje na dobových pohlednicích a je jednou z ikonických scenérií jihočeské rybniční krajiny. Je vyjádřením identity a neopakovatelnosti hodnot, které jsou součástí charakteru této krajiny.


Do této scenérie, do krajinářských i kulturních hodnot, by měl zasáhnout záměr úpravy silnice II/148, která vede po hrázi s mosty, přetínající zátoku rybníka Dvořiště. Záměr bude vyžadovat zásadní zásahy do přemostění zátoky rybníka, a to odstraněním historických klenutých mostů a jejich nahrazením mosty novými, změnu charakteru náspu mezi mosty vybudováním opěrné zdi na pravé straně náspů a odstranění pravé strany oboustranné aleje na náspu. Se stavbou souvisí i demolice fary, a to z čistě technického hlediska, jímž je úprava rozhledových poměrů křižovatky. Je zřejmé, že takový záměr bude představovat výrazný zásah do vzhledu náspu a charakteristické siluety okraje zástavby. Krajinné scenérie idylického souladu přírodních a historických hodnot krajiny by byly nejenom narušeny ale i částečně zlikvidovány.


Je možno hrubost a necitlivost takového záměru ovlivnit jinak, než jenom zdůrazňováním očekávaných škod na kulturních a estetických hodnotách krajiny, na degradaci specifických a neopakovatelných rysů této části krajiny a na likvidaci důležitých znaků její identity? Existuje nějaký nástroj k ochraně takových hodnot krajiny?


Takový nástroj existuje. Je to ochrana krajinného rázu, která je zakotvena v dnešní legislativě České republiky – od roku 1992 v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pozornost vzhledu krajiny však byla věnována i dříve. Již zákon přídělový z roku 1920 ustanovuje, že „nemají být rušeny krásy přírodní a ráz krajinný“ a jinde, „že účelem určitých ploch v krajině je zachovat ukázku původního rázu krajinného“. Podobně zákon scelovací z roku 1948 stanoví, že má být „zachována ochrana přírodních krás a krajinného rázu“. Vzhled krajiny je chráněn i v Německu jako krajinný obraz (Landschaftsbild) a podobně je tomu i v dalších zemích, kde je pozornost věnovaná charakteru krajiny, který je chápán jako hodnota, přírodní i kulturní dědictví.


Charakter krajiny se projevuje ve vizuálně vnímaném obrazu krajiny – v jejím vzhledu, tvářnosti. V českém právním prostředí je charakter v podobě „rázu krajiny“ definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti. Krajinný ráz je souhrnem znaků, vlastností, jevů a hodnot určité krajiny, které vytvářejí její celkový charakter. Krajinný ráz je chráněn před takovými zásahy do harmonického a esteticky (vizuálně) působivého vzhledu (obrazu) krajiny, které by narušením nebo změnou důležitých (klíčových, cenných, vzácných) znaků jednotlivých charakteristik změnily obraz krajiny. To je pro prostředí Dolních Slověnic důležité, protože jsou zde evidentně patrné krajinářsko-estetické a kulturně-historické hodnoty.


Předmětem ochrany krajinného rázu je celkový vzhled krajiny - krajinný obraz, ve kterém se v harmonickém souladu vizuálně projevují prvky a struktury přírodní, kulturní a historické. V případě Dolních Slověnic je to harmonie zástavby a dominant sídla a přírodního rámce rybníka Dvořiště a jeho zátoky. Je nutno předpokládat, že navrhovaný záměr úpravy silnice a demolice fary bude představovat velmi silné, až likvidační zásahy do rázu krajiny.


Chráněny jsou také znaky krajinného rázu, jejich cennost, význam v obrazu krajiny a jejich význam kulturní či symbolický. Dochovanost urbanistické struktury Dolních Slověnic je kulturní hodnotou a dominantní působení kostela včetně sousedící fary představuje kulturní dominantu s památkovým významem - kostel je kulturní památkou. Rybník Dvořiště včetně zátoky jako jeden z nejstarších jihočeských rybníků je jedinečným znakem kulturní a historické charakteristiky, zásadním pro ráz krajiny. Rybník Dvořiště je součástí kulturní památky Rožmberská rybniční soustava. Jakékoliv zásahy do prostředí cenných kulturních hodnot, které jsou v krajině přítomny, představuje ve smyslu ochrany krajinného rázu dle zákona č. 114/1992 Sb. zásah do kulturních dominant krajiny.


Do ochrany krajinného rázu jsou zahrnuty i přírodní hodnoty, vnímané vizuálně ve smyslu rozmanitosti přírodních prvků a struktur a udržitelnosti vývoje krajiny. Rybník Dvořiště je významným krajinným prvkem, který zákon definuje jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Změny vzhledu hráze budou zasahovat do vzhledu krajiny – do vzhledu, který je spoluvytvářen právě významným krajinným prvkem – rybníkem.


Chráněny jsou rovněž estetické hodnoty, vnímané především jako vizuálně vnímaná harmonie přírodních a kulturních (antropogenních) prvků a struktur. V lokalitě Dolních Slověnic se jedná o charakteristické a neopakovatelné scenérie okraje obce s hrází, mosty a alejí přes zátoku, které přestavují ikonickou scenérii jihočeské rybniční krajiny. Demolicí fary, odstraněním jedné řady aleje a demolicí mostů a výstavbou opěrné zdi dojde k nenávratné likvidaci těchto hodnot a k setření harmonických vztahů v krajině.


V § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se výslovně uvádí, že krajinný ráz je chráněn před činnostmi, snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu, že souhlas orgánu ochrany přírody je třeba k takovým záměrům, které mohou změnit krajinný ráz nebo snížit jeho hodnotu a že záměry mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.


Poznání rázovitosti krajiny Dolních a Horních Slověnic a rybníka Dvořiště, jednotlivých cenností a hodnot přírodních, kulturně-historických a estetických, kulturní historie a příběhů místa a naproti tomu popis záměru úpravy silnice s likvidací historických objektů fary, klenutých mostů a se změnou tradičního vzhledu krajiny svědčí o tom, že podmínky zákona u takové stavby nemohou být naplněny a že záměr úpravy silnice včetně souvisejícího záměru demolice fary jsou z hlediska zákonné ochrany krajinného rázu neúnosné a tudíž nepřijatelné.


Věřme, že se najde jiné řešení, které bude brát v úvahu dědictví této kulturní krajiny, prostředí památek, působivých scenérií a duchovních hodnot jihočeské krajiny.


doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.

autorizovaný architekt ČKA,

člen ČNK ICOMOS,

spoluautor Metodického postupu hodnocení vlivu záměrů na krajinný ráz


V Bozkově 30. 10. 2020


Tři facky

TŘI FACKY

Přidat recenzi
Úvodník magazínu barbar! od šéfredaktora Jana Štiftera, č. 2020-1
Číst více
Nebuďme lhostejní

Nebuďme lhostejní

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča, SOVAMM, 27. 9. 2020
Číst více
Budova fary v Dolních Slověnicích

Budova fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Článek od PhDr. A. F. Plávka a Mgr. J. Elišky otištěný v Lišovském zpravoda
Číst více
Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča (odborník na památkovou péči, architekturu a u
Číst více
Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Daniel Kovář (historik, archivář, autor publikací o Lišově a o
Číst více
Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Radim Urbánek (odborník na technické památky)
Číst více
Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Přidat recenzi
Autor: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. (architekt, urbanista a krajinář)
Číst více
Historický úvod k areálu fary

Historický úvod k areálu fary

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář, autor publikací a č
Číst více
Historický úvod k mostům

Historický úvod k mostům

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář)
Číst více