Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Autor: Ing. arch. Karel Kuča

(odborník na památkovou péči, architekturu a urbanismus)


Vyjádření k památkové hodnotě bývalé fary čp. 29 v Dolních Slověnicích


Fara je přízemní budova obdélného půdorysu, završená valbovou střechou. Směrem k rybníku je hmota stavby obohacena štítkem. Areál fary doplňuje drobnější užší hospodářská budova, rovněž s valbovou střechou, a ohradní zeď směrem do návsi. Fasády mají prosté členění s pilastry a s šambránami kolem otvorů. V této pozici je fara zachycena již na mapě stabilního katastru z roku 1827 a také podle její architektury lze soudit na její vznik někdy před tímto rokem, možná již v 2. polovině 18. století. Fasády byly v pozdější době částečně zjednodušeny.

Ještě významnější než samotná architektonická hodnota budovy a celého areálu je jeho hodnota urbanistická. Areál zaujímá urbanisticky mimořádně exponované místo před cenným kostelem sv. Mikuláše a Linharta a v koutu návsi, z něhož vychází komunikace na kamenný most do Horních Slověnic. Areál má zcela zásadní urbanistický význam pro obraz centra vsi a zachování jeho celistvosti a urbanistické a architektonické hodnoty. Tyto hodnoty jsou velmi výrazné, odpovídající parametrům památkové zóny. To lze doložit i tím, že Dolní i Horní Slověnice mají samostatné heslo v Encyklopedii lidové architektury jižních Čech od Jana Pešty, která takto představuje pouze památkově nejhodnotnější vesnické celky (bez ohledu na to, zda jsou památkově chráněny či nikoli).

Areál fary má mimoto zásadní hodnotu historickou. Identita každé obce (jako společenství lidí, kteří ve vsi žijí) je dána především kostelem, farou, školou a pomníkem padlých. Ztráta takové ikonické budovy by byla nenahraditelná.


Areál fary není kulturní památkou a Dolní Slověnice nejsou památkovou zónou, což ale nic nevypovídá o skutečných hodnotách a je především obrazem nedostatečné snahy orgánů památkové péče o ochranu kulturních hodnot. A rovněž nedostatečnosti památkového zákona (č. 20/1987 Sb.), který neumožňuje chránit tzv. památkový potenciál.

Skutečnost, že areál fary dosud nelze chránit z titulu památkového zákona, je smutná, ale neznamená, že jej nelze chránit s odkazem na jinou legislativu.


V roce 1985 byla přijata Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 22 odst. 2 dne 1. prosince 1987. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 24. června 1998. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 6. dubna 2000. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 1. srpna 2000. Úmluva tvoří přímou součást našeho právního systému (č. 159/1991 Sbírky mezinárodních smluv), která podle tzv. Euronovely Ústavy (č. 395/2001 Sb.) má při aplikaci dokonce přednost před vnitrostátní právní úpravou.

V čl. 1 úmluvy se pro účely této Úmluvy výrazem ,,architektonické dědictví“ rozumí následující nemovité statky:

1. památky: všechny budovy a konstrukce pozoruhodné svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, včetně jejich vestavěného zařízení a výbavy,

2. architektonické soubory: homogenní skupiny městských nebo venkovských budov pozoruhodné svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, které jsou navzájem dostatečně spojité, aby představovaly topograficky vymezitelné jednotky, (a další).

Areál fary v Dolních Slověnicích nepochybně je památkou a Dolní Slověnice jsou architektonickým souborem podle definicí Úmluvy.


Aplikaci Úmluvy by měl zajistit zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), který v § 18 odst. 4 výslovně stanoví mj: Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. § 19, odst. 1, pís. (o) mezi úkoly územního plánování uvádí: uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

Jedním z prostředků naplňování veřejného zájmu jsou  územně analytické podklady, definované v § 26 odst. 1 tohoto zákona: Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor udržitelného rozvoje území").

Odst. 2 pak uvádí: Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.

Tímto právním předpisem se stala Prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, novelizovaná jako vyhláška č. 13/2018 Sb., která upravila mimo jiné i přílohu č. 1 – výčet sledovaných jevů územně analytických podkladů.

Sledovaným jevem č. 11 jsou urbanistické a krajinné hodnoty (do roku 2018 jen urbanistické hodnoty). Pro identifkaci a klasifikaci území s urbanistickými hodnotami byla v roce 2015 vydána certifikovaná metodika[1]. Ta rozlišuje několik základních typů zastavěných území (urbanistických hodnot). Dolní Slověnice podle mého názoru (jako spoluautora této metodiky) patří do nejhodnotnější kategorie UH1a – území s dochovanými urbanistickými hodnotami a architektonicky cennou zástavbou.

Sledovaným jevem č. 13a jsou architektonicky nebo urbanisticky cenné stavby nebo soubory staveb, historicky významné stavby, místa nebo soubory staveb. Také tento sledovaný jev je takto vymezen až od roku 2018, zatímco do té doby se rozlišovaly (jako samostatné jevy) pouze architektonicky cenné stavby a jejich soubory, resp. historicky významné stavby a jejich soubory. Pro toto původní vymezení jevů byla v roce 2015 vydána rovněž certifikovaná metodika[2], kterou lze po dílčí modifikaci využívat i dnes. Výše jsem dovodil a rovněž jako spoluautor této metodiky strvzuji, že areál fary v Dolních Slověnicích odpovídá dokonce všem třem kategoriím tohoto jevu.

Pokud v aktuálních územně plánovacích podklady nejsou v případě areálu fary a Dolních Slověnic příslušné jevy aplikovány, je nutno tyto podklady považovat za neúplné (ostatně právě proto jsou cyklicky doplňovány).

Zachování a adekvátní využití areálu fary v Dolních Slověnicích je tedy ve veřejném zájmu jak obecně, tak podle Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy, a také podle stavebního práva.


[1] KUČA – KUČOVÁ 2015a: Karel Kuča – Věra Kučová, Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami, Praha 2015. Dostupné online: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/18517-metodika-identifikace-a-klasifikace-uzemi-s-urbanistickymi-hodnotami
[2] KUČA – KUČOVÁ 2015b: Karel Kuča – Věra Kučová, Metodika klasifikace staveb podle památkové hodnoty, Praha 2015. Dostupné online: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/18519-metodika-klasifikace-staveb-podle-pamatkove-hodnoty


Ing. arch. Karel Kuča

člen Českého národního komitétu ICOMOS

V Praze dne 19. 12. 2019





Tři facky

TŘI FACKY

Přidat recenzi
Úvodník magazínu barbar! od šéfredaktora Jana Štiftera, č. 2020-1
Číst více
Nebuďme lhostejní

Nebuďme lhostejní

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča, SOVAMM, 27. 9. 2020
Číst více
Budova fary v Dolních Slověnicích

Budova fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Článek od PhDr. A. F. Plávka a Mgr. J. Elišky otištěný v Lišovském zpravoda
Číst více
Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča (odborník na památkovou péči, architekturu a u
Číst více
Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Daniel Kovář (historik, archivář, autor publikací o Lišově a o
Číst více
Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Radim Urbánek (odborník na technické památky)
Číst více
Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Přidat recenzi
Autor: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. (architekt, urbanista a krajinář)
Číst více
Historický úvod k areálu fary

Historický úvod k areálu fary

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář, autor publikací a č
Číst více
Historický úvod k mostům

Historický úvod k mostům

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář)
Číst více