Historický úvod k mostům

Sypaný val a stavba mostu ve Slověnicích

na Českobudějovicku


K dané problematice je optimální využít dochované agendy Krajského úřadu České Budějovice, která dokládá vývoj výstavby nejen zmíněného mostního objektu, nýbrž celé silnice v úseku Lišov – Lomnice nad Lužnicí – Jindřichův Hradec. Stavebně-technické oddělení krajského úřadu řešilo stavbu v součinnosti s jednotlivými obcemi, správami velkostatků, okresními hejtmanstvími a pražským místodržitelstvím. Ta se zpočátku zabývala nejasnostmi okolo nedostatečně vymezených úseků a na nich umístěných staveb, mimo jiné také mostů a mostků, především při problematických přechodech okresních hranic, jak je patrné z přípisu jindřichohradeckého okresního hejtmanství z jara 1856. V témže období pak krajský úřad zaslal do Lišova plán s rozpočtem pro úsek z Lomnice nad Lužnicí, resp. pro díl ležící na lišovském katastru od obecní hranice s Hůrkami po vyústění na náměstí v Lišově. Řízení ohledně této liniové stavby bylo tedy zahájeno na obou svých stranách v témže roce. Plány, mapy ani rozpočty, na něž je v pramenech odkazováno, se však v popsané agendě českobudějovického krajského úřadu nedochovaly, byť se o nich píše i v souvislosti se spojovací částí komunikace, jíž se úřad zabýval už v červenci, v úseku z Hůrek do Dolních Slověnic a dále pak s přemostěním do Horních Slověnic přes rybník Dvořiště.


Samotnou stavbou mostu se krajský úřad zabýval od poloviny roku 1856, kdy krajský inženýr poukazoval na nutnost přemostění Dvořiště mezi oběma Slověnicemi, protože řešil stávající absenci komunikace Horních Slověnic hlavně s ohledem na přesun dětí do školy a farníků do kostela. Koncem roku se pak už prakticky zabýval průtočnými otvory mostu, výškou vodní hladiny a využíváním vody z Dvořiště dolnoslověnickou školou, fungující tehdy ještě pod kostelem, a hospodářskými budovami fary. Koncem roku 1857 pak došlo k vyčíslení částky 1 240 zl., za provedení cestního náspu přes Dvořiště, a 1 220 zl., za následné postavení samotného trojmostí, a to stavitelem Janem Schwarzem z Českých Budějovic. Pronájem stavby celého úseku lišovsko-lomnické cesty byl řešen v první polovině roku 1858. Už v říjnu ovšem vyrozuměl zprostředkovaně nájemce krajský úřad o klesajícím kamenném náspu mezi dvousáhovou a čtyřsáhovou částí a také o vadném křídle slověnické mostní hlavy s požadavkem na dořešení, včetně financování. Tato závada s požadavkem na rekonstrukci přitom prochází prameny již od srpna 1857. V návaznosti na to pak lišovský okresní hejtman upozornil na danou závadu v následujícím roce krajský úřad oficiálně a poukázal na nutnost zednického zásahu s odpovídající stavební úpravou.


Na stavbu mostu a silnice byly tehdy navázány také drobné sousedské stížnosti a spory, například o zřizování zděných odpadních kanálů s dlážděným dnem a pevnými dekly. V rámci kolaudačních řízení, započatých v prosinci 1858 a pokračujících v následujícím roce, se vedly také spory o příspěvky na stavbu od jednotlivých zainteresovaných obcí. Zatímco Horní Slověnice logicky vyzdvihovaly význam mostu, resp. sypané hráze, jako usnadnění pohybu při dopravě do školy a do kostela, Dolní Slověnice a Dunajovice se však vyslovily proti praktické využitelnosti této stavby, označily ji za zbytečnou a v porovnání s dobou bez překlenutí Dvořiště, v ní neviděly žádný přínos. Všechny tři obce zároveň odmítly na vybudování mostu jakkoliv finančně participovat s odůvodněním buď na nepotřebnost anebo již zapravenou úhradu příspěvku na silnici jako takovou. Cesta v úseku z Hůrek do Dolních Slověnic byla definitivně dokončena na podzim 1859, podle zprávy krajského úřadu ze dne 9. října 1859.  Naopak k předání posledního úseku silnice u Lomnice nad Lužnicí do užívání okresem pak došlo v polovině roku 1860. Ke dni 7. listopadu 1860 se nájemce stavby Schwarz zavazuje krajskému úřadu ke tříletému ručení za celý slověnický cestní násep. Asi jedna z posledních zpráv o tomto trojmostí se týká odpovědi krajského úřadu ze dne 25. dubna 1863 na dotaz lišovského okresu ve věci provedené konečné kolaudace přímo na mostní stavbu. Podle sdělení Tomáše Nováka, nového nájemce, byl tehdy most od základů předán do užívání.


Rekapitulace

Trojmostí mezi Horními a Dolními Slověnicemi lze pro účely zmapování jeho výstavby, v souvislosti se silnicí z Lišova do Lomnice nad Lužnicí a Jindřichova Hradce, vymezit několika základními daty. Jednání o realizaci probíhala zhruba od poloviny 50. let 19. století a přemostění rybníka Dvořiště mezi oběma dotčenými vesnicemi bylo jedním z nejproblematičtějších úseků. Už proto, že stávající stav nedovoloval výstavbu na jakýchkoliv starších základech. Jak je přitom patrné z mapy Dolních Slověnic z roku 1804 (Velkostatek Třeboň, sign. IC B Nro 9g), měly obě vsi mostní objekt k dispozici již v této době. Znamená to tedy, že v první polovině 19. století došlo k jeho stržení bez náhrady za nový. Absenci mostní stavby zároveň spolehlivě dokládají vyjádření zástupců zúčastněných vesnic, jak je uvedeno výše. Stavba, provedená ze sypaného kamenného štěrku a suti je v pramenech označována jako val, na němž byl vybudován most kvůli snazšímu pohybu po něm. Dá se říci, že už v roce 1857 byl stavebně dokončen, avšak v rámci několikerých kolaudačních řízení muselo dojít ještě k dalším opravám. Nejzávažnější z nich, vadné křídlo mostní hlavy, muselo být v roce 1858 neprodleně rekonstruováno. Definitivní kolaudace proběhla až o pět let později.


PhDr. Aleš František Plávek

V Třeboni dne 17. července 2020
Rozhodnutí Ministerstva kultury o neprohlášení fary za kulturní památku
Předchozí

Rozhodnutí Ministerstva kultury o neprohlášení fary za kulturní památku

Přidat recenzi
Závěrečná úvaha Celý text rozhodnutí je ke stažení
Číst více
TŘI FACKY
Další

TŘI FACKY

Přidat recenzi
Úvodník magazínu barbar! od šéfredaktora Jana Štif...
Číst více
Tři facky

TŘI FACKY

Přidat recenzi
Úvodník magazínu barbar! od šéfredaktora Jana Štiftera, č. 2020-1
Číst více
Nebuďme lhostejní

Nebuďme lhostejní

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča, SOVAMM, 27. 9. 2020
Číst více
Budova fary v Dolních Slověnicích

Budova fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Článek od PhDr. A. F. Plávka a Mgr. J. Elišky otištěný v Lišovském zpravoda...
Číst více
Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Památková hodnota bývalé fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: Ing. arch. Karel Kuča (odborník na památkovou péči, architekturu a u...
Číst více
Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Historický význam fary v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Daniel Kovář (historik, archivář, autor publikací o Lišově a o...
Číst více
Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Památková hodnota mostů v Dolních Slověnicích

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Radim Urbánek (odborník na technické památky)
Číst více
Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Hledisko ochrany krajinného rázu Dolních Slověnic

Přidat recenzi
Autor: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. (architekt, urbanista a krajinář)
Číst více
Historický úvod k areálu fary

Historický úvod k areálu fary

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář, autor publikací a č...
Číst více
Historický úvod k mostům

Historický úvod k mostům

Přidat recenzi
Autor: PhDr. Aleš František Plávek (historik, archivář)
Číst více